Unavený škrtič, prolhaní kolotočáři a estébák v ředitelně. Klukovské příběhy z českého normalizačního sídliště střídají prázdninové motýlí pastvy u dědečka, který nemluví pokaždé pravdu: o indiánech ani o Rusech.

Ale jak to mohl Klapy klap tehdy vědět?

Vzpomínkový román o 23 obrazech a dvou tuctech barevných ilustrací Dominika Drábka provází čtenáře nejistotou dospívání, při kterém se ve zdánlivě šedivé zóně hrdina těsně vyhne disidentům, sovětské raketě a prvnímu sexu. A než se občansky zorientuje, odvedou ho k chemickému vojsku, kde jsou zakázané i kazetové magnetofony:

„Hranice mezi dobrem a zlem vede každým lidským srdcem, jak si za svým ostnatým drátem všimnul už Alexandr Solženicyn. Ani u nás ovšem nekličkuje mezi fankluby a nerozlišuje mezi výložkami nebo politickými stranami. Dobro a zlo prostě nemají trvalou adresu,“ zaznamenává si Klapy klap do deníku retronauta.

Když už si po čtyřítce myslel, že včerejšek je to jediné, co mu zítra zbude, dostal ještě jednu šanci

  • románu v 23 obrazech, který letos vychází v nakladatelství Samizdat
  • 195 stránek a dva tucty původních ilustrací Dominika Drábka

 

 

Je to čtení svižné, hrabalovsko-poláčkovské, s typickou čápovskou jazykovou i fenomenologickou originalitou,“ říká kritik, novinář a filozof Petr Fischer

Kontakt


Honza Čáp
autor

 

Email:  cap.jan@email.cz

 

*